Podzim života bez partnerů a bez peněz aneb vdovy a vdovci musí žít dále

Je obecně známé, že labutě jsou symbolem věrnosti. Žijí v trvalých párech, a po smrti jednoho z páru, uhyne zanedlouho i labuť druhá. 

Hodná princezna Odetta zakletá v labuť, poznává lásku, chce pro ni žít. Jsou však podvedeni, milovaný princ nepozná podfuk a bere si nepravou Odettu. Ta pravá pak umírá z nešťastné lásky...Tak tenhle příběh snad nikoho nenechal chladným. Kde lépe vynikne krása labutí, jejich elegance a půvab než v Čajkovského baletu.

Čajkovského labutí jezero je pohádkou, se smutným koncem a přesně takové smutné konce zažívají partneři po smrti jejich milovaných poloviček, tedy vdovy a vdovci. Celý život žijete se svým partnerem, společně budujete, vychováváte děti a jednou, u někoho dříve u někoho později, jeden z partnerů zemře. Na vše zůstanou  vdovy/vdovci sami. Děti jsou dospělé, mnohdy mají samy svých starostí dost, a tak vdova/vdovec nejenže truchlí, ale současně musí řešit další život, který se nezastavil a telefon, složenky a inkaso se musí platit každý měsíc. Průměrný důchod v ČR činí 11 850,- Kč. Když byli dva, měli měsíčně 23 700,- Kč. Nyní se pohybuje cena nájemného v Moravskoslezském kraji, konkrétně Havířově za 2+1, 3+1 (cca 50 % nájemníků nájemního bydlení dle statistiky žije v bytech této velikosti), kolem cca 5 500,- Kč plus služby cca 2 000,- Kč, celkem tedy měsíčně 7 500,- Kč. Bez telefonu se dnes již stěží někdo obejde, počítejme skromných 200,- Kč, internet 400,- Kč, léky 1 000,- Kč, to je dalších 1600,- Kč plus nájem a inkaso a vychází nám 9 100,- Kč. Z důchodu nám zbude 2 750,- Kč, tedy na jeden den 91,70 Kč, a jsme pod existenčním minimem.

Ano, smrt hlady nehrozí, bezmoc a frustrace ano, k tomu stesk po partnerovi...  Náklady na základní život se výrazně nezmění, ale příjmy vdovce/vdovy ano, ačkoli se ničeho nedopustili, jen navždy odešel jejich životní partner.  Myslím, že všichni v tomto okamžiku chápou osudy druhé osamocené labutě.

Vdovský a vdovecký důchod se skládá ze dvou částí – procentní a základní výměry. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu v roce 2018 činí 2 700,- korun.

 Žena pobírá starobní důchod 11 850,- Kč měsíčně (beru v úvahu průměrný důchod, opět dle statistiky), z toho 9 150,- Kč činí procentní výměra a 2 700,- Kč základní výměra. Zemřelému manželovi náležel k datu úmrtí starobní důchod ve výši 11 850,- Kč měsíčně, z toho 9 150,- Kč činila procentní výměra a 2 700,- Kč základní výměra.  Ženě po manželovi náleží vdovský důchod a jeho výše činí polovinu procentní výměry, tedy 4 575,- Kč (50 % z 9 150 Kč). Procentní výměra starobního důchodu ženy činí 9 150,- Kč – je tedy vyšší, než procentní výměra vdovského důchodu. Ženě proto při souběhu důchodů bude vyplácena částka ve výši 14 138,- Kč měsíčně, protože:

1.  procentní výměra starobního důchodu náleží v plné výši, tj. ve výši 9 150,- Kč měsíčně,
2.  základní výměra ve výši 2 700,- Kč měsíčně náleží pouze jednou, a to ke starobnímu důchodu,
3. 50 % 50–ti procentní výměry vdovského důchodu (tj. 50 % z procentní výměry 4 575,- Kč) činí 2 288,- Kč měsíčně.
4. Celková výše důchodu ženy vč. vdovského důchodu po zemřelém manželovi činí 14 138,- Kč.

Naší vdově se tedy zvýší příjmy na jeden den na 168,- Kč. Dostáváme se mírně nad existenční minimum, ale myslím si, že tito lidé by měli i na dále žít plnohodnotný život. Pro ten si musí koupit oblečení, jízdenky, občas jít za kulturou do divadla, kina, nemluvě o dovolené či lécích a rehabilitaci.

Nechci nic jiného, než aby vdovci a vdovy v případě smrti svého partnera, již tak těžké situace, důstojně žili, a proto budu prosazovat změnu výpočtu vdovského/vdoveckého důchodu tak, aby byl přiznán ve výši 50 % procent z procentní výměry zemřelého + 50 % ze základní výměry. Vdovský/vdovecký  důchod tak bude činit 17 775,- Kč, oproti dnešní výměře 14 138,- Kč, kdy za života partnera měli k dispozici zmiňovaných 23 700,- Kč. Důvod k tomuto kroku je jednoduchý, ovdovělým, vdovcům se nezmění náklady na základní životní potřeby, případně minimálně, a musí žít dál. I tak to není na žádnou vysokou nohu, ale ulehčeme lidem, kteří přišli o partnery jejich život v samotě. Vzhledem ke skutečnosti, kolik miliard vydá stát ročně na nesmyslné projekty neziskových organizací, jako jsou třeba migranti a nepřizpůsobiví, tak bych řekla méně peněz neziskovkám, které nepodporují naše lidi.