Sport - nedbalost či úmysl orgánu

8. 10. 2019 12:54:37
Již římské právo znalo objektivní princip očekávaného jednání povinné osoby. Jednalo se o tzv. „bonus pater familias“, neboli jednání dobrého otce rodiny.

Toto jednání bylo jednáním čestného, rozumného a pilného člověka. Sportovci takto vzhlíží a očekávají jednání od „svého“ dobrého otce sportovní rodiny v podobě MŠMT ČR.

Dnes musím reagovat na nečinnost ústředního orgánu státní správy, jmenovitě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který (ne)plní v souladu se zákonem č. 2/1968 Sb., v platném znění, ve své působnosti úkoly, stanovené v zákonech, a při své činnosti se řídí ústavními, ostatními zákony a usneseními vlády.

Co mě nyní trápí, je beznaděj sportovních klubů, které se na mě obrátily. Podaly žádost ve Výzvě „MŮJ KLUB 2019“. Celý problém spočívá v nevýslovném jednání MŠMT, tedy jednáním tzv. MLČKY. Při tomto způsobu jednání tedy MŠMT nekoná nic, nechová se nijak, mlčí.... z toho se pak vyvozuje právní pravidlo: mlčení – nekonání – může být právním jednáním jen tehdy, lze-li z něj vyvodit, že se skutečně jedná o projev vůle, a co je jeho obsahem. Vzhledem ke skutečnosti, že projevem takovéto vůle je následné nevyplacení dotace, je nutno v této souvislosti přijmout patřičná opatření a nesmířit se s nedodržovánímzákonů ze strany ústředního orgánu státní správy.

Myslím, že projev vůle MŠMT lze posoudit z dále uvedených faktů, především však je třeba zkoumat, zda správní orgán nepřekročil meze správního uvážení nebo zda toto uvážení nezneužil. Za tímto účelem je třeba posoudit, zda správní rozhodnutí byla vydávána v řádném řízení vymezeném v souladu se zákonem a zda nebylo zatíženo případnou svévolí rozhodujícího orgánu. Abychom byli konkrétní musíme si některé zákonné postupy poskytovatelů dotací připomenout:

V rámci dotačního řízení Rozpočtová pravidla vylučují použití ustanovení § 146 správního řádu, které upravuje obecný postup správního orgánu v řízení o výběru žádosti, neboť každé dotační řízení je z povahy věci řízením o výběru žádosti a jako takové má svou speciální úpravu obsaženou v rozpočtových pravidlech s podpůrným použitím správního řádu. V souladu s ustanovením § 14i) rozpočtových pravidel je účastníkem dotačního řízení, se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími, pouze žadatel o dotaci, nikoli „příjemce“ jak zmiňuji dále. Dotační řízeníse zahajuje zásadně na základě žádosti o poskytnutí dotace ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3) rozpočtových pravidel ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Žádost může být tedy podána jedině na základě předchozí výzvy poskytovatele.

V případě, že žádost trpí vadami, je poskytovatel povinen vyzvat žadatele k jejich odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu pouze v případě, že se ve výzvě k podání žádostí k tomuto postupu výslovně zavázal, což v našem případě učinil výslovně v čl. 13 až 15 Výzvy dokonce v rozšířené působnosti včetně změny žádosti. Pokud se k takovému postupu poskytovatel nezaváže zásadně, řízení o žádosti zastaví, aniž by žadatele vyzýval k nápravě či doplnění.

Rozpočtová pravidla neobsahují speciální úpravu doručování v rámci dotačního řízení, tedy do datové schránky. Pokud tedy nemá žadatel zřízenou datovou schránku (což povinnost klubů a TJ není), písemnost lze doručit jinak, zejm. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.Nad rámec těchto obecných způsobů doručení je poskytovatelům v ustanovení § 14h) rozpočtových pravidel umožněno doručit žadatelům negativní rozhodnutí, kterým se jejich žádost zcela zamítá veřejnou vyhláškou. Odůvodňování administrativní náročnosti není tedy ze strany poskytovatelů na místě.

Poskytovatel v souladu s rozpočtovými pravidly rozhoduje ve formě meritorní rozhodnutí a usnesení, v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu bez zbytečných průtahů. V případě zamítavého rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatel toto vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými byly prostředky podle výzvy k podání žádostí poskytnuty. A nyní rekapitulace samotné výzvy:

Na konci září loňského roku byla vyhlášena výzva „MŮJ KLUB 2019“ s celkovou alokací 1,5 mld.Kč. O dotaci se přihlásilo téměř 6 tisíc klubů. Lhůta pro podání žádostí o dotaci byla do 31. října 2018. Od této doby začalo běžet hodnocení žádostí na MŠMT.

Jako podmínku pro poskytnutí dotace si MŠMT stanovilo ve VýzvěMŮJ KLUB 2019to, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce, provede s MŠMT finanční vypořádání, vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést. Vyúčtování předloží příjemce dotace dle VýzvyMŮJ KLUB 2019a také v souladu s Vyhláškou o finančním vypořádání (§9) do 15.2. následujícího roku poskytovateli a zároveň do 15. 2. následujícího roku převede poskytovateli případnou vratku (tedy částku, kterou neutratil v rámci dotace). Poskytovatel následně dle Vyhlášky (Výzva toto nezmiňuje) §10 provede kontrolu předložených podkladů a v případě zjištění nedostatků zajistí nápravu, vypracuje z předložených přehledů souhrn za všechny příjemce a vypracuje komentář. Poskytovatel převede na příjmový účet celkovou výši prostředků převedenou jednotlivými příjemci (tzn. vratky za všechny příjemce). To vše do 31. 3. následujícího roku.

To se však nestalo a některé kluby až běhemčervence a srpna tohoto roku byly informovány, že se mají dostavit na MŠMT k nahlédnutí do spisu s tím, že nesplnily podmínku finančního vypořádání ve stanoveném termínu nebo neúplně. Do té doby je nikdo nekontaktoval a kluby žily v představě, že je vše v pořádku. Do tohoto případu spadly i sportovní organizace, které finanční vypořádání prováděly již v minulých letech bez problémů. Jiným případem je klub, který byl vyzván k nahlédnutí do spisu, ale figuruje v tabulce zveřejněné MŠMT dne 20. 9. 2019 pod názvem „MŮJ KLUB VYPLACENÉ K 19. 9. 2019“ a Rozhodnutí ani finance nemají.

Za zásadní otázku považuji vyjasnění si některých pojmů. V konkrétním případě se jedná o:„žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce, provede s MŠMT finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel a vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést.“

Podmiňovat tímto novou dotaci z nového programu, považuji za nepřiměřené. Je samozřejmé, že příjemce finančně vypořádat sestátním rozpočtem musí, jelikož mu to ukládá zákon a návazná Vyhláška. Rozpočtová pravidla totiž hovoří v § 14odst. 9 a v návaznosti také § 75 o tom, že povinnost provést finanční vypořádání má příjemce nikoliv žadatel.Toto finanční vypořádání příjemci provádějí podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. O té hovořím výše (č. 367/2015 Sb. o finančním vypořádání).

MŠMT argumentuje ústy pana ministra Plagy: „...podmínka toho vypořádání není nějakou podmínkou, kterou by si stanovilo ministerstvo o své vůli. Vychází ze zásad vlády o financování neziskových organizací a je podmínkou vypořádání se státním rozpočtem a není to formální pochybení, že by chyběla tabulka, která by se dala dodat kdykoli v průběhu toho rozpočtového roku, protože to má závazný termín vypořádání se státním rozpočtem.

Nikdo však nebere v úvahu následující skutečnosti:

  1. Usnesení vlády, které stanovíZásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy“,bylo schváleno naposledy pod číslem 657 dne 6. srpna 2014.Je nutné uvést, že poskytování dotací, resp. zásady nebo jeho postup, nestátním neziskovým organizacím tehdy nebylo promítnuto v žádném právním předpise.Proto se tyto Zásady jevily jako správný krok.

  1. V roce 2014 totiž platil Zákon o podpoře sportu, který financování nebo podporu a její podmínky sportovních organizací vůbec nezmiňoval. Nicméně 1. 1. 2017 vstoupila v platnost Novela Zákona o podpoře sportu, kde ve svých 25 novelizačních bodech upravil rovněžpodporu sportu ve formě dotace ze státního rozpočtuapodporu významných sportovních akcí.

  1. Novela zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech s platností od 1. 1. 2018 upravila podrobný proces a postup poskytování dotací a ujasnila to, co všichni zainteresovaní tušili, a to, že se na dotační řízení bude podpůrně vztahovat správní řád.

  1. A teď se vraťme k Zásadám uvedených v bodě 1). V části první – Úvodní ustanovení, v bodě 6) sepíše: „Tyto Zásady se nevztahují na poskytování dotací ze státního rozpočtu, pokud jejich poskytování upravuje další zákon či nařízení vlády.“ Opravdu tyto Zásady nejsou překonané? Usnesení vlády není, na rozdíl od nařízení vlády, obecně závazným právním předpisem, což potvrzuje také judikatura Ústavního soudu.

V každém případě poskytovatel – MŠMT podmínku uvedl ve své Výzvě „Můj klub 2019“. Za neurčitý právní pojem v daném případě ale považuji otázku, jaké vlastně dotace má žadatel správně, včas a úplně vyúčtovat? Postačí vyúčtovat dotace z totožného programu? Případně z jiného? Případně rovněž dotace od jiných poskytovatelů? Dle mého názoru se jednáo neurčitě formulovaný požadavek. V daném případě nelze dospět k jednoznačnému závěru o obsahu Výzvy v daném konkrétním případě, neboť zákon č. 218/2000 Sb., žádnou takovou podmínku neuvádí. Jedná se tedy o podmínku danou Poskytovatelem ze své vůle, ovšem nejednoznačně formulovanou, neboť se nabízí více výkladů, které jsou v zásadě stejně přesvědčivé a zmíněná nejasná formulace nemůže jít k tíži žadatelů.

Za další důvod nepřezkoumatelnosti rozhodnutí MŠMT považuji také nesrozumitelnost spočívající v tom, že správní orgán rozhodující v dotačním řízení nevydal písemné rozhodnutí, ve kterém by řádně odůvodnil veškeré okolnosti svého rozhodnutí nevyplatit dotaci. Nečinnost MŠMT v otázce vydávání rozhodnutím možnánení nedbalost způsobená nedostatkem úředníků, ale může se jednat o úmyslný krok spočívající v hypotéze, že na dotaci není právní nárok. Je za nečinností MŠMT snad strach z vydání záporného rozhodnutí? Bez rozhodnutí není totiž co přezkoumat.

Nečinnost ve veřejné správě je jevem nežádoucím, který nespočívá pouze v prostém nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále správní řád). Příčiny je třeba hledat často v systémových nedostatcích samotné organizace, funkčnosti a efektivity veřejné správy.

Klíčovými prostředky ochrany před nečinností ve veřejné správě jsou stížnost a troufám si tvrdit, že vzhledem ke všem velmi podivným okolnostem, rovněž opatření proti nečinnosti podle správního řádu, přestože v rámci dotačního řízení není připuštěna možnost použití tzv. opatření proti nečinnosti podle správního řádu, jakými jsou atrakce, delegace nebo prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 80 odst. 4 písm. b) – d) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. Na místě je rovněžžaloba proti nečinnosti a žaloba proti nezákonnému zásahu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších právních předpisů (dále soudní řád správní). Doplňkovým institutem ochrany je podnět veřejnému ochránci práv kodstranění nečinnosti podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

Kluby a tělovýchovné jednoty nežádají výjimku ani odpuštění, že něco nedodaly. Jiná situace by byla totiž v případě, že by se dozvěděly, že nesplnily podmínky v březnu nebo v dubnu. Kdyby věděly, že něco nedodaly nebo ne úplně. Problém tkví v tom, že komunikace s MŠMT byla až do července taková, že žádosti se vyhodnocují. Mnohé kluby a TJ měly potvrzené, že prošly formální kontrolou. MŠMT muselo rovněž provést finanční vypořádánído 31. 3. 2019. Jak je tedy možné, že nedodání nebo chybné dodání finančních vypořádání se začalo řešit v průběhu července a srpna 2019. Je zde jasný předpoklad, že MŠMT všemi informacemi a podklady pro finanční vypořádání disponovalo. Kluby a tělovýchovné jednoty tedy žily v legitimním (oprávněném) očekávání, že splnily všechny podmínky pro udělení dotace. Legitimní očekávání je princip právní jistotya ten, který na něj spoléhá,nemá být zaskočen nějakým překvapivým a neočekávaným zvratem.A v případě vztahů založených na nadřízenosti a podřízenosti, tedy vztahů mezi subjektem soukromého práva a orgánů státní moci působí legitimní očekávání jako základní právo.

Autor: Markéta Kabourková | úterý 8.10.2019 12:54 | karma článku: 31.17 | přečteno: 559x

Další články blogera

Markéta Kabourková

Máslo na hlavě a ruce na prsou

Tak a je tady poslední den srpna. Jsme u konce prázdnin a čeká nás pohnutý podzim. Doufejme, že představitele „Milionu chvilek“ nenapadne demonstrativně roztrhat Zlatou bulu sicilskou, která nám potvrzovala právo na samostatnost.

31.8.2019 v 16:43 | Karma článku: 32.71 | Přečteno: 1033 | Diskuse

Markéta Kabourková

Výzva pro DUREX

Jsme pod palbou mediálních zpráv v duchu krize mezi USA a Čínou, Brexitu, sirotků paní Šojdrové, masa z Polska, evergreen kůrovec nebo se nám zase nějaká celebrita ukáže v únoru v plavkách.

2.3.2019 v 19:51 | Karma článku: 42.42 | Přečteno: 3716 | Diskuse

Markéta Kabourková

Jak se tvoří krize

A tebe opravdu zajímají názory tohoto člověka či rádoby dalších „specialistů“ a „ekonomů“? To je otázka, kterou jsem položila svému kamarádovi, který je vlastníkem střední firmy.

22.2.2019 v 19:19 | Karma článku: 39.56 | Přečteno: 1255 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Anna Gamanová

Recyklujeme... dům.

Třídíme. Vyrábíme hybridy, elektroauta, elektrokola, solární panely. Žijeme v nízkoenergetických domech, pasivních domech, nulových domech... opravdu?

18.10.2019 v 21:39 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 376 | Diskuse

Roman Malach

Svět se vážně zbláznil

V poslední době nepíšu snad o ničem jiném než o hysterickém boji s klimatem. Je už je to trochu monotematické, ale toto téma je nyní v EU skutečně číslem jedna a každý týden se objeví další šílený návrh, jak „zachránit“ planetu.

18.10.2019 v 14:51 | Karma článku: 36.50 | Přečteno: 1094 | Diskuse

Kateřina Konečná

Pracujeme delší dobu, ale zato za kratší peníz

Nevím sice, jak přesně vzniklo rčení „od nevidím do nevidím“, ale vím, že čeští pracující by jej měli mít uvedené na výplatní pásce za dvojtečkou v kolonce Odpracovaná doba.

16.10.2019 v 17:15 | Karma článku: 25.95 | Přečteno: 917 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Barnevernet se otřásá pod tíhou dalších skandálů

Norsko bylo už třikrát odsouzeno štrasburským soudem za porušení lidských práv, vysloužilo si silně kritickou rezoluci od Rady Evropy a vyšlo na povrch, že děti, co chtějí zpět k rodičům, zavírají do totální izolace...

15.10.2019 v 9:19 | Karma článku: 47.19 | Přečteno: 19849 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 1877 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2115

Jsem nezávislá kandidátka do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodě č. 74 Karviná. 

Nejlépe mě vystihuje moje motto: "Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem." (T. Baťa)

Najdete na iDNES.cz