Nový Můj klub

V návaznosti na diskuse s kluby a TJ u vás na místě, ale i v rámci telefonických kontaktů, jsem se rozhodla ucelit materiál k programu Můj klub 2021, který vyhlásila NSA a upozornit na novinky nebo problematická místa.

Celé znění a vyhlášení výzvy naleznete zde: https://www.agenturasport.cz/podpora-sportu/.

O dotaci Můj klub 2021 nyní kromě pobočných spolků (§ 228 nového občanského zákoníku (dále jen "NOZ")) a spolků (§ 214 NOZ) může požádat rovněž zapsaný ústav (§ 402 NOZ).

Program je letos určen pro děti a mládež od 3 (ročník 2018) do 23 let (ročník 1998).  Na rozdíl od minulých výzev, kdy spodní hranice nebyla stanovena. Na druhé straně není omezen počet sportujících dětí a mládeže (v minulých výzvách byl stanoven minimální počet dětí a mládeže na 15).

Jako podklad pro výpočet dotace již není členská základna dětí a mládeže, ale evidovaný sportovec!!! Znamená to tedy, že již dítě nebo mládežník, který chodí sportovat, nemusí být nutně členem klubu nebo tělovýchovné jednoty, ale organizace ho bude evidovat (např. na tréninzích nebo v kroužcích).

Sportovcem je dle § 2 odst. 3 zákona o podpoře sportu každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována (dále jen „sportovec“).

POZOR VŠAK!! Dle pravidel výzvy ale musí být splněna podmínka, že za každého sportovce uplatněného v žádosti o dotaci musí být hrazen příspěvek alespoň 100,- Kč/rok (u členských příspěvků jejich výši nebo způsob určení stanoví stanovy spolku (§ 235 NOZ). U příspěvku pro evidované sportovce není určen způsob ani výše žádným specifickým dokumentem, nicméně doložení je možné pomocí účetnictví, kdy zcela jistě bude příspěvek příjmem sportovní organizace. Příspěvek je dle textu výzvy stanoven na roky 2020 a 2021.

NOZ: Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku nebo určí, který orgán spolku určí výši a splatnost členského příspěvku a jakým způsobem.

Pro výpočet dotace je rozhodný počet sportovců ke dni podání žádosti.

Kategorie 1: Sportovci ve věku 3 až 5 let (ročník narození 2018 až 2016) alespoň 1 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek). – NEMUSÍ SOUTĚŽIT! – (625 Kč)

Kategorie 2: Sportovci ve věku 6 až 23 let (ročník narození 2015 až 1998) alespoň 1 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek). - NEMUSÍ SOUTĚŽIT! (1 250 Kč)

Kategorie 3: Sportovci ve věku 6 až 10 let (ročník narození 2015 až 2011) alespoň 2 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek). - NEMUSÍ SOUTĚŽIT! (2 500 Kč)

Kategorie 4: Sportovci ve věku 11 až 23 let (ročník narození 2010 až 1998) alespoň 2 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek) a zároveň se neúčastní alespoň 6 oficiálních soutěží za posledních 24 měsíců předcházejících podání žádosti. (2 500 Kč)

Jsou to sportovci, kteří se nezúčastnili žádné soutěže nebo jen 5 oficiálních soutěží (dle definice níže).

Kategorie 5: Sportovci ve věku 11 až 17 let (ročník narození 2010 až 2004) alespoň 2 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek) a zároveň se účastní alespoň 6 oficiálních soutěží za posledních 24 měsíců předcházejících podání žádosti. (3 750 Kč)

Kategorie 6: Sportovci ve věku 18 až 23 let (ročník narození 2003 až 1998) alespoň 2 x týdně cvičí (mají trénink nebo kroužek) a zároveň se účastní alespoň 6 oficiálních soutěží za posledních 24 měsíců předcházejících podání žádosti. (2 500 Kč)

Soutěže za posledních 24 měsíců předcházejících podání žádosti:

pokud podám žádost od 15. 10. – 31.10. 2020 – počítám 6 soutěží od října 2018 do září 2020

pokud podám žádost od 1. 11. – 9.11. 2020 - počítám 6 soutěží od listopadu 2018 do října 2020

Dle výzvy se oficiální soutěží rozumí sportovní soutěže řízené národním sportovním svazem nebo krajským sportovním svazem, popř. uvedené v oficiální termínové listině příslušného sportovního svazu (kdy svaz eviduje výsledky takovýchto soutěží, příp. start je podmíněn registrací v příslušném svazu apod.).Jednou oficiální soutěží je jeden soutěžní den (jeden nebo více utkání/zápasů, jeden nebo více startů v individuálních disciplínách).

Podle výše uvedené definice je každý den, kdy soutěž (turnaj, zápas) probíhá, počítán jako jednotlivá soutěž.

Příklad: Ligová soutěž s 50 zápasy hraných v různé dny je považována za 50 oficiálních soutěží. Hraje-li jeden tým (jednotlivec) dva zápasy v jeden den (zpravidla se jedná o turnaje), je toto považováno za jednu soutěž.

Datum a čas zahájení příjmu žádostí: 15. 10. 2020 od 12:00 hod.

Datum a čas ukončení příjmu žádostí: 9. 11. 2020 do 11:59 hod. (nikoliv do půlnoci daného dne :-))

Poskytovatel si vyhrazuje právo prodloužit dobu příjmu žádostí, shledá-li takový postup potřebný či vhodný.

Podpora je poskytována formou dotace. Dotace jsou poskytovány ve správním řízení. Tedy i komunikace mezi poskytovatelem a žadatelem má svá pravidla. 

Např. dle výzvy - „Výzva k odstranění vad žádosti bude žadateli zaslána na kontaktní e-mail, který žadatel uvede ve formuláři elektronické žádosti.“ Uveďte email, který skutečně používáte!  Zde totiž může nastat vážný problém ohledně doručení. Otázkou je, kdy fakticky nastane okamžik doručení, od kdy se bude počítat lhůta a jak to bude s důkazním břemenem viz. loňský rok.

§19 odst. 4) Správního řádu – Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Uvedením emailu do žádosti bude probíhat komunikace elektronicky, např. výše uvedená Výzva k odstranění vad žádosti. Dle výzvy na to budete mít pouze 5 kalendářních dnů ode dne doručení! Podle zkušeností z dotace "COVID sport", je potřebná komunikace s poskytovatelem. Emaily někdy nedorazily.

Pro příklad rozsudek NSS z roku 2018:

„Správní řád dává účastníku řízení možnost učinit své podání vůči správnímu orgánu různými způsoby a je pouze na něm, který z nabízených způsobů zvolí (§ 37 odst. 4 správního řádu). Pokud se účastník řízení rozhodne využít některého z nezaručených prostředků komunikace, jako je například emailové podání, musí mít na paměti, že s takovým způsobem mohou být spojena určitá rizika. Činí-li účastník podání prostřednictvím poštovních služeb, tzv. doporučeně, musí v případě sporu prokázat pouze podání k přepravě. Činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu elektronicky, obecně je na něm, aby doložil, že podání správnímu orgánu skutečně došlo (rozsudky Nejvyššího správního soudu), přičemž printscreen výpisu odeslaných emailových zpráv neprokazuje doručení do dispozice správního orgánu.“  

Jsem velkým zastáncem datových schránek. Dotace sama o sobě je formalizovaný proces vyžadující od žadatele jisté znalosti a schopnosti v podobě přípravy a podání žádosti, realizace, vyúčtování a podobně. Tento výčet uvádím z důvodů, že zřízení a obsluha datové schránky je v kontextu jiných povinností naprosto marginální a vyřešila by poměrně značný rozsah možných problémů ve vztahu k doručování písemností v rámci dotačních řízení. Za výhody doručování prostřednictvím datových schránek můžeme proti běžnému „reálnému“ doručování pokládat zejména rychlost komunikace a cenu. Datová schránka je pro běžného uživatele „email“ v jiném designu.

Požadovaná výše dotace bude vypočtena automaticky formulářem elektronické žádosti na základě žadatelem uvedených údajů o sportovcích, četnosti tréninkových jednotek a účasti v soutěžích. Předpokládá se, že žádosti budou napojeny na nový rejstřík sportu, který ale ještě není spuštěn. Není jisté, jakým způsobem se budou nahrávat data, zda se bude pokračovat v excelovských tabulkách nebo zápisy budou možné po jednotlivých jménech a zatrhávat četnost tréninkových jednotek. V zadání nového rejstříku a ve smlouvě O ZHOTOVENÍ A ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU SOFTWARE ze dne 14.5.2020 (registr smluv) je uvedeno, že:

„Jediným způsobem přihlášení do Rejstříku (do neveřejné části) bude ztotožnění oprávněné osoby prostřednictvím Národní identitní autority (dále jen „NIA“). „

Předpokládám, že tato podmínka bude každým dnem zveřejněna a osvětlena Národní sportovní agenturou.

„Dotace může být poskytnuta až do výše 100 % celkových nákladů uvedených v žádosti.“ To předpokládá alespoň základní rozpočet nebo alespoň seznam položek nákladů, resp. výdajů „projektu“, přestože se o něm ve výzvě nehovoří, jinak by předchozí věta nedávala smysl. Výpočet dotace, resp. částka, která vyjde ze vzorce výpočtu ještě neznamená 100 % výše nákladů na projekt/činnost apod. Vzhledem k tomu, že dosud není známo prostředí, ve kterém bude žádost podána, je dobré být připraven.

Tento předpoklad vyplývá rovněž ze Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy:

Část druhá, bod 8.: „Výši spolufinancování z dalších zdrojů stanoví poskytovatel ve výzvě. Výši spolufinancování z dalších zdrojů uvede poskytovatel zároveň v rozhodnutí. Ve výzvou stanovených případech může poskytovatel poskytnout dotaci až do výše 100 % celkových rozpočtovaných nákladů/výdajů projektu.“

Dle výzvy je „Nákladem spotřebování ekonomického zdroje, se kterým je spojen souběžný nebo budoucí výdej peněz.“ – tato definice z Wikipedie je velmi obecná.

Trochu problematické vnímám následující věty, a především jejich zvýrazněné části:

Dotaci lze použít pouze na úhradu nákladů splňujících podmínky časové a věcné způsobilosti stanovené Výzvou (podmínky časové a věcné způsobilosti nákladů jsou vymezeny v čl. 8 a čl. 9 Výzvy), přičemž k úhradě nákladu musí dojít nejpozději do 31. 1. 2022. Je-li v textu Programu, Výzvy, jejich přílohách či elektronické žádosti použito označení „náklad“ či „výdaj“, rozumí se tím náklad dle předchozí věty.

Rozumím, co měl poskytovatel na mysli a jeho záměr byl zcela jistě dobrý, a to zajistit, že výdaj a náklad jsou si rovny, nicméně ve skutečnosti to tak úplně nefunguje a pro budoucí kontroly by to mohlo způsobit problémy.

Spolky dle §1f Zákona o účetnictví mohou vést jednoduché účetnictví, tedy účtují o příjmech a výdajích, tzn. účtují o okamžiku platby. Nevzniká jim náklad ale výdaj. Zní to úsměvně, ale znám případy, kdy kontroly postupovaly striktně formalistickým přístupem a na tom postavily nálezy.

Výdaje jsou spojeny s pohybem peněz. Výdaje představují odliv peněžních prostředků (v hotovosti nebo z bankovního účtu).

Náklady představují spotřebu (materiálu, práce atd.) v peněžním vyjádření

Fakturu v podvojném účetnictví jako náklad evidujete v účetnictví, když Vám přijde, po schválení odpovědných osob a kontrole, a nemusíte ji hned zaplatit. Evidovanou ji ale máte. V jednoduchém účetnictví fakturu zaplatíte a platba je pro vás evidenční údaj.

Zvlášť věta: “Je-li v textu Programu, Výzvy, jejich přílohách či elektronické žádosti použito označení „náklad“ či „výdaj“, rozumí se tím náklad dle předchozí věty.“ znamená, že se s výdaji vlastně nepočítá. V textu se totiž objevuje pouze jedno určení výdaje, a to „cestovní výdaje“.

Na základě tohoto znění by spolky v rámci jednoduchého účetnictví mohly platbu/výdaj uskutečnit pouze do 31.12. „dotačního“ roku (tedy např. bude problematické uplatnit mzdy a odvody za prosinec dotačního roku), jelikož platba probíhá v lednu následujícího roku), kdežto ty účetní jednotky, které vedou podvojné účetnictví a účtují o nákladech a výnosech by si tento náklad mohly uplatnit, protože platba může proběhnout později než účtování/vznik nákladu (v tomto případě do 31.1. následujícího roku).

Podlé mého názoru by bylo vhodné upravit znění odstavce tykajícího se nákladů/výdajů následovně:  

„Dotaci lze použít na úhradu nákladů, které prokazatelně vznikly od 1. ledna do 31. prosince roku, na který byla dotace poskytnuta, a výdajů, které souvisejí s obdobím od 1. ledna do 31. prosince roku, na který byla dotace poskytnuta. Tyto náklady/výdaje musí prokazatelně souviset s účelem dotace uvedeným v rozhodnutí a musí být uhrazeny nejpozději do 31.1. následujícího roku.“

Spíše pro doplnění, protože jsem dostala dotazy typu, co znamená věta: „…Náklady hrazené z dotace musí být v účetnictví sledovány odděleně.“ (i zde je to problematické, protože se hovoří pouze o nákladech nikoliv výdajích), v tomto případě platí, že:

Je plně na příjemci, jaký způsob vedení „odděleně“ zvolí. Např. excelovou tabulku. Spolky jsou na to zvyklé.

Svůj názor podpořím rozsudkem NSS, kdy podobný případ se řešil a soud konstatoval:

„Krajský soud přisvědčil stěžovateli, že termín „vést odděleně“ není v zákoně nikde definován a neexistuje ani žádný metodický pokyn, který by dával subjektům návod na správný postup.“

„Z obsahu podmínky, vyjádřené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, totiž nelze dovodit určující způsob účtování o poskytnuté dotaci. Uvedené rozhodnutí nestanoví, jakým konkrétním způsobem měl příjemce dotace o poskytnutém příspěvku účtovat, či jaké postupy účetnictví měl zvolit nebo dodržet. Odpovídající podmínka rozhodnutí o poskytnutí dotace pak neukládá rozsah povinností, které měly být podle výkladu žalovaného i krajského soudu stěžovatelem porušeny. Nejvyšší správní soud proto přisvědčil stěžovateli, že relativně neurčitý obsah je možné vyložit více způsoby.“

Na závěr bych ráda apelovala na žadatele o dotaci, aby, přestože je umožněno, resp. vyžadováno, prokázání bezdlužnosti (Finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, Celní správy ČR) čestným prohlášením, si tato potvrzení bezdlužnosti pro větší jistotu a budoucí prokazování zajistili na jednotlivých úřadech. Zvlášť, když je možné tento rok do 31.12.2020 využít Generálního pardonu (osvobození) od poplatků na žádosti daňových subjektů o vydání potvrzení o bezdlužnosti.