…. kdykoli otevřu dveře, vypadne mrtvola
A co je tím důvodem? Stav našeho školství. Dlouhodobě komentuji a analyzuji naše školství i oblast vědy a výzkumu, na základě vlastních zkušeností. „Pablba“ a „pakoně“ v úvodu jsem si vypůjčila od prof. Grima, který celkem trefně označil naši společnost za „pavzdělanou“, kdy důvody, které ho k tomuto vyjádření vedly je nutno vnímat jako alarmující. Bohužel mé osobní zkušenosti nejsou jiné.
Mnozí dosud nerozlišují, že vzdělání má odlišný význam od vzdělávání
Vzdělání je stav, který je možné popsat jako souhrn znalostí, dovedností a schopností, které lidé získávají prostřednictvím vzdělávání. Stav, ke kterému se člověk dopracoval.
Vzdělávání je však proces, který by, v nejlepším případě, neměl být nikdy ukončen. Je to taková péče o naše vzdělání.
Vzdělávání má být odpovídající konkrétnímu člověku. V dnešní kvantifikované době je honba za vzděláním často přeceňována, a proto nemáme kvalitní řemeslníky. Všichni sedí v kancelářích.
A jak říká profesor Piťha, se kterým se plně ztotožňuji:
Mezi základní lidská práva patří právo na vzdělání. Přitom bychom měli mít právo na v z d ě l á v á n í. Jakého vzdělání dosáhne člověk vzděláváním je pak věc druhá.
Ze všech stran slyšíme, jak je třeba přebírat skandinávské vzory vzdělávání, jak ve Finsku již dávno od některých „biflovacích“ metod upustili, a to vše je „podpořeno“ různými studiemi, jejichž výsledky je možno aplikovat na kdeco, respektive jedná se o argumentaci, se kterou lze jen stěží soupeřit, neboť nikdo tyto studie řádně nezná. Nikdo nezná, jak byly nastaveny původní hypotézy a otázky, nebo co vlastně bylo cílem takových studií. Nyní jsou každopádně (zne)užívány k prosazování názorů, které vedou naše školství někam, kam obyčejní dobří a zkušení kantoři a rodiče zcela jistě nechtějí. Dáváme prostor trendům, které jsou prosazovány lidmi, krátce po škole, bez zkušeností a znalostí, lidmi, kteří neví, co vlastně chtějí, mají možná nápady, ale již ne koncepce a my jim dáváme k dispozici své děti jako pokusné králíky. Zkusíme americký nebo finský systém? Pokus/omyl….
Už jste se někdy zeptali amerického žáka 4. třídy základní školy na násobilku? Dozvěděli byste se, že to je záležitostí až „high school“, tedy něčeho skoro jako naší střední školy. Ale jsou to asi šťastné děti a „nejsou přetěžovány“. Snad proto si mnozí v Americe na vyplnění dotazníku najmou právníka, kterého zaplatí.
Má snad někdo zájem o průměrnost?
A k čemu asi tak povede inkluze? K ničemu jinému než k rozkladu tradičních sociálních struktur. Vybudujeme inkluzivní společnost, inkluzivní města, inkluzivní rodinu, inkluzivní školství, inkluzivní politiku, zkrátka inkluzi ve všem a všude. Jde o potlačování individuálního rozvíjení a umělé snížení vzdělanosti všem. Pokud vezmeme v potaz význam slova inkluze, zjistíme, že jde o včlenění čehosi cizorodého do kompaktního celku. Inkluze ruší kvalitu i mentální úroveň. Ano, my všichni budeme „GoGo“, ale to, co je nám zde předkládáno v podobě „HuHu koktejlu“ je značně smrtelné pro celou naši společnost.
K čemu vede kvantita na vysokých školách? Ano, je to průměrnost. Jak jsem již zmínila prof. Grima, tak z jeho zkušeností a postřehů, mě až mrazí. Zde již nehovoří o průměrnosti, ale dokonce o podprůměrnosti, kdy jeden z jeho závěrů je alarmující a cituji „Celý systém směřuje k tomu, že titul Mgr. se bude automaticky přidělovat v porodnici a bude uveden na rodném listu.“ Ptáte se, proč tomu tak je? Je to jednoduché, za vším hledejme finance. Kvantita je to, co plní kasy vysokých škol.
Troufám si tvrdit, že inkluze a kvantita jsou ingrediencemi, po kterých umře vzdělanost našeho národa, tak jako umírali konzumenti „HuHu koktejlu“ v proslulém filmu. Rovněž si troufám tvrdit, že českému školství dlouhodobě chybí strategické řízení, ačkoli univerzity se bez odboru strategie neobejdou. Mám pocit, že školství a jeho podpora je prioritou skoro všech stran, avšak pouze a výhradně před volbami. Po volbách ztrácí na významu a „quo vadis“ české školství, neví nikdo.
„Úspěchy“ ministrů školství posledních let
Stále hledám výsledky hesla „podpořit učitele a neblábolit“, ale nenacházím nic. Všichni jen mlčí, tedy neblábolí, tedy nelhali. Za poslední čtyři roky se podařilo ministryni Valachové zničit segment sportu. Čekají nás zavřená hřiště, bazény, stadiony a živořící sportovci. Dalším „úspěchem“, po ročním zavedení inkluze, je prohlášení Asociace speciálních pedagogů, o neodborném vzdělávání handicapovaných dětí a prohloubení negativních trendů ve školství s důsledkem poklesu úrovně vzdělání.
Máme čtvrt roku po parlamentních volbách, nemáme vládu, nemáme program pro tuto zemi, cíle ani strategie, děti nám již přinesli pololetní vysvědčení, čas běží, ale stejně se nic neděje…
Jsem přesvědčena, že pokud se má dosáhnout výsledků, tak ministerstvo si vždy musí stanovit cíl a potom se ptát, jak jej nejlépe dosáhnout. Školský systém musí mít jasně formulovanou představu ideálního absolventa. Na které hodnoty klást důraz a co se od něj očekává. Je třeba budovat cíleně hodnoty, jako jsou vztahy, sebeuvědomění, sebevědomí, zodpovědnost, komunikace, samostatnost, kritické myšlení, to vše na základě společensko-morálních hodnot, ne však na základě ideologií, kterým začínáme podléhat. Je nutné odstranit sociální bariéry mezi studenty a dostat je do pracovní nálady a podporovat smysl pro komunitu.
Snažím se být stručná a stručnost většinou vede k obvinění z povrchnosti a zjednodušování. Jsem si toho vědoma, že problematika je velmi obsáhlá, nicméně my a naše společnost potřebujeme o těchto tématech mluvit. Můj blog chápu spíše jako impuls pro diskusi. Protože jde o naši budoucí generace a smysl našeho bytí na tomto světě. O naši povinnost zajistit lepší život dětem a vnukům. Nemůžeme mít starosti jen o zvyšování důchodového věku.
Školství nechybí jen peníze na platy pedagogů, chybí zájem politiků. Školství chybí odvaha politiků k některým nepopulárním krokům, například k nepřízni rektorů. Školství chybí ministr, který by myslel na budoucnost, a ne na jeho politickou kariéru. Školství by mělo být řízeno s vizí ve jménu budoucí generace.
Markéta Kabourková
Provoz a údržba 2021
Od zítřka 23. listopadu 2020 od 12:00 hodin až do 14. prosince 2020 do 17:00 hodin bude Národní sportovní agentura přijímat žádosti o dotaci v rámci Výzvy Provoz a údržba 2021.
Markéta Kabourková
Můj klub 2021 II. aneb COVID a dotace
Dotace je poskytována na rok 2021 a v roce 2021 bude rovněž čerpána. Je možné, že situace bude ustálená a tréninky a kroužky naběhnou do normálního nebo alespoň normálnějšího režimu. Přesto jsme nyní v jiné situaci.
Markéta Kabourková
Nový Můj klub
V návaznosti na diskuse s kluby a TJ u vás na místě, ale i v rámci telefonických kontaktů, jsem se rozhodla ucelit materiál k programu Můj klub 2021, který vyhlásila NSA a upozornit na novinky nebo problematická místa.
Markéta Kabourková
Sport - nedbalost či úmysl orgánu
Již římské právo znalo objektivní princip očekávaného jednání povinné osoby. Jednalo se o tzv. „bonus pater familias“, neboli jednání dobrého otce rodiny.
Markéta Kabourková
Máslo na hlavě a ruce na prsou
Tak a je tady poslední den srpna. Jsme u konce prázdnin a čeká nás pohnutý podzim. Doufejme, že představitele „Milionu chvilek“ nenapadne demonstrativně roztrhat Zlatou bulu sicilskou, která nám potvrzovala právo na samostatnost.
Markéta Kabourková
Výzva pro DUREX
Jsme pod palbou mediálních zpráv v duchu krize mezi USA a Čínou, Brexitu, sirotků paní Šojdrové, masa z Polska, evergreen kůrovec nebo se nám zase nějaká celebrita ukáže v únoru v plavkách.
Markéta Kabourková
Jak se tvoří krize
A tebe opravdu zajímají názory tohoto člověka či rádoby dalších „specialistů“ a „ekonomů“? To je otázka, kterou jsem položila svému kamarádovi, který je vlastníkem střední firmy.
Markéta Kabourková
Vraťte vodu
Ačkoliv byla vyhlídka válek o vodu ohlašována po desetiletí, tak se během deseti let může stát skutečností. Úřad národní rozvědky USA (ODNI) předpověděl, že do roku 2040 poptávka po vodě převýší dnešní nabídku o 40 %.
Markéta Kabourková
Záludné nebezpečí
Drogy, jedno z témat, které se zdá být neřešitelné. Dnešní situace na Ostravsku je hrozivá a může zasáhnout velký počet občanů, především z řad mládeže.
Markéta Kabourková
Nechci se bát o život svůj ani svých blízkých
Německý Chemnitz, poklidné město pár kilometrů od hranic, se změnil v bojiště. Účastníci demonstrace nesli portréty obětí, které přišly o život díky přistěhovalcům. Migranti mohou být a jsou nebezpečím pro celou Evropu i svět.
Markéta Kabourková
FATWÁ – legální výzva k vraždě, takový je islám
Chcete-li poznat právo a nic jiného, musíte se na něj dívat jako padouch, který se stará jen o materiální důsledky, jež si díky znalosti zákona umí spočítat.
Markéta Kabourková
Podzim života bez partnerů a bez peněz aneb vdovy a vdovci musí žít dále
Je obecně známé, že labutě jsou symbolem věrnosti. Žijí v trvalých párech, a po smrti jednoho z páru, uhyne zanedlouho i labuť druhá.
Markéta Kabourková
Kdo ve skutečnosti děsí sportovce…
Dotace a sport se staly tématy, která hýbou Českou republikou. Když se konečně přestalo jen mluvit a lobovat, tak je vše špatně.
Markéta Kabourková
Já jsem migrant, kdo je víc!?
Obyvatelům bytů v Horoměřicích dělá mediátora a pomáhá premiér. Obyvatelům bytů v Havířově je bývalý premiér Sobotka prodal „gaunerovi“ a tvářil se, že Moravskoslezský kraj nepatří ČR.
Markéta Kabourková
BUSNY
Z čistě bělošských oblastí jsou dnes oblasti černošské, a jednou z takových oblastí je dnes Hillbrow, nejhustěji osídlená čtvereční míle v Africe, ležící v samotném centru Johannesburgu.
Markéta Kabourková
A není to systémová chyba?
V krátké době se ve vládě již podruhé mění ministr. V obou případech se jednalo o kopírování v diplomových pracích. A tak se mi do hlavy opět vloudila myšlenka, o které jsem již psala. Nejde o selhání systému?
Markéta Kabourková
„CTRL C“ a „CTRL V“ jinak
Dalo by se říci, že 19. století bylo stoletím páry, 20. století bývá označováno jako „krátké století“ a 21. století si dovolím označit jako století „napodobování“.
Markéta Kabourková
Fidlovačka, aneb Pouze hněv a velká fraška
Před šesti dny skončil 53. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a předevčírem jsme měli možnost ....
Markéta Kabourková
Jsou prázdniny! …vydechněme!
Tak s největší pravděpodobností budeme mít vládu s důvěrou. Smlouvy jsou podepsané, ruce podané, tak teď jen si představitelé nezapomeňte, co toto gesto znamená.
Markéta Kabourková
I exekuce musí mít řád
Rok 2001 byl rokem katastrof a hurikánů. Jedna katastrofa ve formě exekučního řádu zasáhla i Českou republiku.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2058x
"Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem." (T. Baťa)